odkaz na panovníka, článek

1564 - 1576
Odpovědět
Uživatelský avatar
Koiko
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 13895
Registrován: pát 08. říj 2010 11:59:01
Bydliště: Teplitz stadt

odkaz na panovníka, článek

Příspěvek od Koiko »

Koiko 小池富夫 znovunarozen 21.12.2019
XP Deus 22 cm HF RCWS4 CZ
XP MI-6
Uživatelský avatar
milda
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 859
Registrován: stř 28. zář 2011 21:29:35

1/2 Batzen

Příspěvek od milda »

Mincovnictví Maxmiliána II.

Od počátku vlády Maxmiliána II. pokračovala ražba mincí zlatníkové měny schválené již říšským sněmem v roce 1559 ještě za vlády Maxmiliánova otce, císaře Ferdinanda I. Původní úmysl Ferdinanda I. sjednotit ražbu mincí ve všech zemích pod svou vládou ale v českých zemích nesplnil předpokládaná očekávání, a to z několika důvodů. Zvýšený příliv drahých kovů ze zámoří do Evropy způsobil pokles hodnoty stříbra a s tím spojený nižší výnos z jeho těžby na kontinentě, čehož důsledkem bylo výrazné zvýšení cen zboží. Do českých zemí navíc ještě proudila nekvalitní drobná zahraniční mince jejíž emitenti nedodržovali mincovním řádem předepsaný obsah stříbra a současně také docházelo k podvodům, kdy vyražené označení hodnoty v krejcarech (60) bylo ze zlatníků vyškrabáváno a tyto pak byly vydávány za starší tolary s platností 72 krejcarů. Toto vše vedlo ke složitým jednáním o nápravě která vyvrcholila 28.1.1573 nařízením císaře Maxmiliána II. o zrušení zlatníkové měny a návratu k tolarovému systému. Nadále měly být raženy jako hrubé stříbrné mince pouze tolary a jejich díly podle metrologických parametrů platných před rokem 1559. Byla také upravena ryzost a hmotnost dukátu a tyto jeho parametry zůstaly již nadále po celé tolarové období stálé. V dolnorakouské mincovně ve Vídni byl sice ještě v roce 1575 ražen zlatník a 1/2 zlatník, v Čechách a Uhrách došlo ale ke změně okamžitě. Jako nový nominál byl v Čechách zaveden bílý groš odpovídající svými parametry poslední emisi lehkých pražských grošů z let 1547-48. Bílý groš měl platební sílu 2 krejcary a 2 haléře, respektive 7 bílých peněz. Z drobného oběživa byl nadále ražen v rakouských zemích 2 krejcar, v Čechách bílý a malý peníz a v Uhrách stále pokračovala ražba grošů, denárů a obolů.
Přestože byla v roce 1569 zřízena nová mincovna v Českých Budějovicích, došlo v důsledku rozdělení dědičných zemí po smrti Ferdinanda I. mezi jeho tři syny k celkovému snížení počtu vládních císařských mincoven a také ke snížení počtu typů ražených nominálů. Nižší produkce císařských vládních mincí byla ale v peněžním oběhu doplněna ražbami obou Maxmiliánových bratrů, arcivévodů Ferdinanda a Karla razícími své mince v původních císařských zemských micovnách v Hallu, Grazu a Klagenfurtu a také v další zemské mincovně v Ensisheimu.

Během vlády Maxmiliána II. bylo v činnosti až 9 vládních císařských mincoven:

Vídeň (Rakousy), Praha (Čechy), Kutná Hora (Čechy), Jáchymov (Čechy), České Budějovice (Čechy), Kremnice (Uhry), Košice (Uhry), Nagybanya (Uhry), Vratislav (Slezsko)


Mince Maxmiliána II.:
Au:
2 dukát, dukát
Ag:
3 zlatník, zlatník, 1/2 zlatník, 2 tolar, tolar, 1/2 tolar, 1/4 tolar, 10 krejcar, 2 krejcar, krejcar, bílý groš, bílý peníz, haléř (malý peníz), groš, denár tlustý, denár, obol
Odpovědět

Zpět na „Maxmilián II.“