Knoflíky šlechtických rodů na území Česka

Buttons
Uživatelský avatar
buttonka
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 34
Registrován: ned 22. dub 2012 22:39:50

Knoflíky šlechtických rodů na území Česka

Příspěvek od buttonka »

Mitrovští z Mitrovic a Nemyšle
1.jpg
1.jpg (32.47 KiB) Zobrazeno 7803 x
Starší moravská linie

Maxmilián Josef Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle (1707-1782) získal r. 1769 hraběcí titul a je zakladatelem starší moravské linie, existující v několika rodových větvích dodnes. Jeho syn Jan Nepomuk hrabě Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle (1757-1799) byl asi nejvýznamnější postavou rodu. Jeho syn Vilém hrabě Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle (1789-1857) se roku 1813 oženil s Josefou Schröffelovou z Mannsberka (1784-1834), roku 1818 po smrti jejího otce Františka Josefa Ignáce Schröffla z Mannsberka získal polovinu panství Pernštejn a r. 1828 od její sestry odkoupil polovinu druhou. K majetku rodu přidal jeho syn Vladimír I. hrabě Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle (1814-1899) díky sňatku s Antonií Josefou Dietrichsteinovou roku 1847 i statek Sokolnice. Tato tři panství (Dolní Rožínka, Pernštejn a Sokolnice) tvořila osu rodového majetku Mitrovských až do roku 1945, kdy jim byl majetek na základě Benešových dekretů zabaven s odůvodněním, že se přihlásili k německé národnosti. Vladimír I. vybudoval roku 1867 rodovou hrobku v Doubravníku, kam dal převést i pozůstatky některých svých předků.

Poskou větev starší moravské linie reprezentuje rod 'Mitrowski', jejíž příslušníci žijí od počátku 20. století zejména ve Spojených Státech Amerických, v Německu a v Polsku. Posledním a nejmladším žijícím příslušníkem této větve žijícím na území České republiky je Andrew Mitrowski (2006), syn Stanislava Carla Mitrowski (1959) a Daniely Mitrowské, roz. Tesařové (1982). Příslušníci této linie většinou vynikali jako průmyslníci a finančníci se vztahem k umění a vzdělání, které vždy podporovali.[zdroj?]

Rakouskou větev této linie založil syn Vladimíra II. Josefa (1864-1930), Vladimír III. Antonín (1901-1976), se i se zbytkem rodiny odstěhoval do Vídně, kde dodnes žijí příslušníci tohoto rodu. Příslušníky původní rakouské linie lze vyhledat pod jmény Mittrowsky.
Knoflíky z mé sbírky pocházejí z katastru Sokolnice.
EXTRA RICH ORANGE T&W WIENNE
EXTRA RICH ORANGE T&W WIENNE
T. W. WIENNE
T. W. WIENNE
neznačený
neznačený
EXTRA RICH ORANGE T&W WIENNE
EXTRA RICH ORANGE T&W WIENNE
Zajímavostí je knoflík s erbem Mitrovských umístněným do podvazkového řádu.
SUPERIEUR BSW
SUPERIEUR BSW
BSW K.u.K. HOF LIEFERANTEN
BSW K.u.K. HOF LIEFERANTEN
2.jpeg
2.jpeg (10.04 KiB) Zobrazeno 7803 x
Naposledy upravil(a) buttonka dne ned 28. črc 2013 10:04:11, celkem upraveno 2 x.
Knoflík - nejběžnější věc a přitom je v něm tolik krásy.

Uživatelský avatar
buttonka
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 34
Registrován: ned 22. dub 2012 22:39:50

Re: Knoflíky šlechtických rodů na území Česka

Příspěvek od buttonka »

Lažanští z Bukové
3.jpeg
3.jpeg (11.87 KiB) Zobrazeno 7804 x
Lažanští z Bukové byli starým vladyckým rodem, který z počátku nepatří mezi přední rody a významněji se neprojevoval. Prvním známým předkem byl Oldřich z Bukové, který koncem 15. století získává Lažany. Situace rodu se začala měnit až za stavovského povstání, kdy Ferdinand Rudolf vsadil vše na císaře a v jeho armádě bojuje jako důstojník proti českým stavům. Sázka se mu vyplácí a po porážce stavů na Bílé hoře je císařem odměněn. Byl povýšen na plukovníka a účastnil se zabavování majetku. Roku 1631 byl povýšen do panského stavu a roku 1637 do stavu hraběcího. Konfiskacemi získal Ferdinand značný majetek, který si pak jeho synové dělí. Rudolf Jiří získává Záběhlice, František Adam Mladějovice a Osek a Karel Maxmilián Manětín. I pozdější členové rodu zastávají vysoké funkce. Prokop Lažanský působil jako nejvyšší kancléř a předseda nejvyššího soudu. Jeho syn, také Prokop, předsedal v pozici velmistra zednářské lóži U devíti hvězd. Vladimír Ferdinand se roku 1895 stává předsedou Národopisné výstavy českoslovanské v Praze. Dnes potomci tohoto rodu dosud žijí v Německu.
neznačený
neznačený
Knoflík - nejběžnější věc a přitom je v něm tolik krásy.

Uživatelský avatar
buttonka
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 34
Registrován: ned 22. dub 2012 22:39:50

Re: Knoflíky šlechtických rodů na území Česka

Příspěvek od buttonka »

Liechtensteinové
4.png
4.png (57.62 KiB) Zobrazeno 7805 x
Lichtenštejnové ( správně Liechtensteinové) panující ve stejnojmenném státě mezi Rakouskem a Švýcarskem pochází původně ze štýrsko-dolnorakouského pomezí a patří mezi nejstarší šlechtické rodiny ve Střední Evropě. Okolo roku 1136 byl poprvé zmíněn Hugo z Lichtenštejna jako nositel tohoto jména. Rodina dnes čítá přes stovku členů, z nichž jen část žije v Lichtenštejnském knížectví. Současným knížetem a hlavou rodu je Hans Adam II.
Snímek11 009.jpg
Knoflík - nejběžnější věc a přitom je v něm tolik krásy.

Uživatelský avatar
buttonka
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 34
Registrován: ned 22. dub 2012 22:39:50

Re: Knoflíky šlechtických rodů na území Česka

Příspěvek od buttonka »

Dietrichsteinové
5.jpg
5.jpg (36.42 KiB) Zobrazeno 7808 x
Počátky rodu kladou Ditrichštejnové až do 11. století, ale prokazatelná posloupnost je teprve v osobě Pankráce z Ditrichštejna, který bojoval v r. 1492 s Turky a jehož synové byli povýšeni do stavu říšských pánů. Adam z Ditrichštejna (1527-1590) působil jako diplomat po celé Evropě a také doprovázel syny císaře Maxmiliána II. Habsburského - Rudolfa a Arnošta na cestě do Španělska ve funkci vychovatele. V r. 1575 získal panství Mikulov, které se potom stalo jádrem moci moravské větve rodu. V Mikulově se nachází i Ditrichštejnská hrobka. Jeho syn František Serafinský předčil otce svým kněžským vlivem a politickými ambicemi a dosáhnul r. 1624 povýšení rodu do knížecího stavu. Další Ditrichštejnové byli vojáky, diplomaty a politiky. Když zemřel v r. 1864 poslední mužský potomek Mořic Jan z Ditrichštejna, zbyly zde po jeho bratrovi Josefovi čtyři dcery, které si rozdělily jeden z největších majetků na Moravě. Jméno, knížecí titul a erb Ditrichštejnů převzala sňatkem Alexandra Mensdorff-Pouilly s Alexandrine z Ditrichštejna jedna z větví rodu Mensdorff-Pouilly, která pak užívala jméno Mensdorff-Pouilly-Dietrichstein a hlava rodu byla "kníže z Ditrichštejna na Mikulově" (německy Fürst von Dietrichstein zu Nikolsburg)
Knoflík byl nalezen na katastru obce Sokolnice, vzhledem k převzetí majetku rodem Mitrovských po svatbě s Antonií Josefou Dietrichsteinovou a jejím následném úmrtí musí být knoflík vyroben před rokem 1847.
SUPERFINE
SUPERFINE
Knoflík - nejběžnější věc a přitom je v něm tolik krásy.

Uživatelský avatar
buttonka
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 34
Registrován: ned 22. dub 2012 22:39:50

Re: Knoflíky šlechtických rodů na území Česka

Příspěvek od buttonka »

Dubští z Třebomyslic
6.gif
6.gif (14.13 KiB) Zobrazeno 7806 x
Předkové DUBSKÝCH Z TŘEBOMYSLIC byli chudí vladykové, kteří už ve 14. století vlastnili tvrz Třebomyslice v jižních Čechách a psali se podle ní. Roku 1509 koupil Beneš z Třebomyslic část statku Dubu v Prácheňsku a vzápětí se on a jeho potomci začali nazývat Dubskými z Třebomyslic. Hmotné poměry rodiny se tím nikterak nezlepšily a nadále museli příslušníci rodu Dubských pracovat ve službách bohatého panstva, aby si zabezpečili existenci. Tak začínal svou životní pouť i Vilém Dubský (1548-1626), který procestoval v panských službách velký kus Evropy, než se mu naskytla příležitost, aby si koupil statek na Moravě a usadil se. Díky podnikavosti a píli se domohl tak velkého majetku, že kolem roku 1610 už patřil k nejzámožnějším feudálním pánům na Moravě a roku 1612 byl přijat do panského stavu. Z oportunismu se však zapletl do politických sporů moravských stavů a počínal si v nich tak neobratně a obojetně, že ztratil důvěru stavů i vídeňského dvora. Ačkoliv měl blíže ke katolickým radikálům než k protestantské opozici, ocitl se za stavovského povstání na straně povstalců a po Bílé hoře se celé jeho obrovské jmění rozplynulo v neúprosných konfiskacích. Vilémova katastrofa sice otřásla autoritou Dubských z Třebomyslic, jichž mezitím mezi moravskou šlechtou nápadně přibylo, ale nezastavila další vzestup ambiciózního rodu, který byl teprve na začátku 19. století povýšen do hraběcího stavu. Drželi mimo jiné Slavětice, Biskupice, Drnovice, Lysice a druhá větev získala Hostice, Lebedov, Zdislavice a další panství. Ze tři pozdějších větví jedna setrvala ve stavu svobodných pánů, další dvě se v 19. století staly hraběcími.

Piatiové z Drnovic
gn320.gif
gn320.gif (36.07 KiB) Zobrazeno 6801 x
Od r. 1745 patřilo lysické panství Janu Jiřímu z Piati. Po něm se r. 1762 ujal panství neblaze proslulý Emanuel z Piati. Za něj vypukly na panství v r. 1774 selské nepokoje, jejichž příčinou byly bezohledné a nelítostné robotní povinnosti. Urputný a spravedlivý zápas lysických poddaných za práva (udělená jim již v r. 1514 Bočkem z Kunštátu a potvrzená a rozšířená před r. 1529 Vojtěchem z Pernštejna a v r. 1652 Ferdinandem III.) neutichl ani po vydání patentu o zrušení nevolnictví císařem Josefem II. v r. 1781. Proto se r. 1783 sedláci postavili proti vrchnosti se zbraní. Povstání bylo za pomoci narychlo přivolaného vojska utopeno v krvi.
V r. 1807 vymřeli Piatiové z Drnovic po meči.


Knoflík byl nalezen nedaleko Lysic. Jde o koaliční znak Dubští z Třebomyslic a Piatiové z Drnovic, ke sloučení rodu došlo sňatkem Antonie (1773 - 1843)Piatiové z Drnovic s Františkem hrabětem Dubským z Třebomyslic (1750 - 1812), tím je knoflík datovatelný do tohoto období, tedy nejpozději kolem roku 1812.
.....T QUALITY
.....T QUALITY
Naposledy upravil(a) buttonka dne pát 30. srp 2013 8:41:05, celkem upraveno 2 x.
Knoflík - nejběžnější věc a přitom je v něm tolik krásy.

Uživatelský avatar
venawass
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 823
Registrován: úte 12. led 2010 21:57:28
Bydliště: Vysočina

Re: Knoflíky šlechtických rodů na území Česka

Příspěvek od venawass »

Pěkné :!:
Nokta Velox one, XP ADX 250, C Scope CS6MX, Garrett AT Pro + pro pointer

Uživatelský avatar
jezero
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 1079
Registrován: ned 03. led 2010 22:32:45

Re: Knoflíky šlechtických rodů na území Česka

Příspěvek od jezero »

Krásně zpracované. Pokud budeš mít zájem, tak Tě můžu ke knoflíkům doplnit výrobce a stáří.

Uživatelský avatar
buttonka
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 34
Registrován: ned 22. dub 2012 22:39:50

Re: Knoflíky šlechtických rodů na území Česka

Příspěvek od buttonka »

Přidala jsem jeden velký knoflík Mitrovských ;-)
Knoflík - nejběžnější věc a přitom je v něm tolik krásy.

Uživatelský avatar
buttonka
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 34
Registrován: ned 22. dub 2012 22:39:50

Re: Knoflíky šlechtických rodů na území Česka

Příspěvek od buttonka »

Schwarzenbergové
erb rodu
erb rodu
Schwarzenberg.gif (46.98 KiB) Zobrazeno 6852 x
V roce 1599 obdržel Adolf Schwarzenberg za vítězství nad Turky v bitvě u Rábu titul říšského hraběte a polepšení erbu (pole s hlavou Turka, kterému vyklovává oči krkavec). V roce 1654[1] získali Schwarzenbergové inkolát v Čechách a roku 1670 byl Jan Adolf ze Schwarzenbergu povýšen na říšského knížete (Reichsfürst zu Schwarzenberg) a stal se maršálem. Prvním trvalým majetkem v Čechách bylo panství Třeboň získané roku 1660, dále pak Hluboká nad Vltavou. Kníže Jan Adolf I. navštívil svá panství v dubnu 1661.
Nákupem statků a dědictvím po rodu Eggenbergů vytvořili Schwarzenbergové postupně rozsáhlou državu v jižních a severních Čechách. Mj. jim patřila města a panství Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Netolice, Prachatice, Volary, Vimperk, Orlík. Všechen tento majetek v Čechách připojili k územím drženým v Bavorsku, Dolních Rakousích a ve Štýrsku. V roce 1723 získali také titul vévodů z Krumlova.
Diplomat Karel Filip (1771–1820) působil v Petrohradě a Paříži a snažil se odvrátit válku od Rakouska. Jako velitel rakouského sboru doprovázel Napoleona Bonaparte při jeho výpravě do Ruska, avšak když se rakouský postoj k Napoleonovi změnil, stál v roce 1813 v čele spojeneckých vojsk, která jej porazila v Bitvě národů u Lipska. Jako druhorozený syn vládnoucího knížete měl Karel Filip nejprve nárok jen na titul "princ". Byl však rakouským císařem povýšen na knížete; tak byla založena tzv. schwarzenbergská sekundogenitura (2. majorát), jejímž přímým potomkem je Karel Schwarzenberg, podle rodinné tradice 7. kníže ze Schwarzenbergu z tzv. orlické větve (Schwarzenberg-Orlík).
V 19. století působil kníže Felix Schwarzenberg (1800–1852) z tzv. primogenitury (hlubocko-krumlovská větev) ve funkci rakouského ministerského předsedy a přispěl k potlačení revoluce 1848. Karel III. (1824–1904) se stal zemským i říšských poslancem, patřil k představitelům a tvůrcům programu české konzervativní šlechty a hájil českou otázku. Jeho syn Bedřich (1862–1939) pokračoval v otcových vlasteneckých myšlenkách, předsedal Společnosti Národního musea či Národní besedě a České zemědělské radě. Jeho starší syn Karel IV. kníže ze Schwarzenbergu toto nadšení nesdílel.
Erb: Koncem 17. století získal schwarzenberský znak podobu, kterou má do současnosti. K původnímu stříbrně a modře pruhovanému erbu přidali při porážce Turků znak s hlavou Turka, do které klove černý krkavec, v dalším poli stojí věž na černé hoře. Hrabství Kleggau (Klettgau, historická krajina v Německu a Švýcarsku) rovněž kdysi patřící rodu Schwarzenbergů, je zpodobněna třemi snopy.
Postříbřený knoflík využívající hlavní erbovní znamení rodu
Postříbřený knoflík využívající hlavní erbovní znamení rodu
Knoflík - nejběžnější věc a přitom je v něm tolik krásy.

Uživatelský avatar
buttonka
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 34
Registrován: ned 22. dub 2012 22:39:50

Re: Knoflíky šlechtických rodů na území Česka

Příspěvek od buttonka »

Nosticové
rodový erb
rodový erb
Nostitz.jpg (22.41 KiB) Zobrazeno 6850 x
rodový erb
rodový erb
erb nostic.jpg (59.73 KiB) Zobrazeno 6850 x
Do Čech jako první přichází Hanuš, který se usadil v Praze roku 1528, v okolí vlastnil malý statek a později byl přijat za obyvatele království.
Otto Nostic se jako první prosadil mezi českou šlechtou. Během stavovského povstání stál na císařově straně, stal se říšským dvorským radou, po konfiskacích roku 1620 koupil Sokolov, Řehlovice, Hliňany a domy na Malé Straně. V roce 1630 zemřel.
Česká hraběcí větev Nosticů má počátky u Hartwiga z Nostic, který založil linii z Čochy. Jeho pravnuk Jan z Nostic († 1619) coby zemský hejtman volovského knížectví, zanechal dva syny, Otu II. (1608–1665) a Jana Hartwiga, z nichž první se stal praotcem linie na Rokytnici, stal se hejtmanem ve Slezsku, tajným císařským radou a držel statky nejen ve Slezsku, ale právě i v Rokytnici. Jeho syn Kryštof Václav z Nostic (1648–1712), roku 1673 získal léno na hrabství Rieneck, povznesl tuto linii roku 1675 do českého a roku 1692 do říšského hraběcího stavu.[1] Tato větev rodu končí po meči v roce 1890 Josefem hrabětem Nosticem (Josef Graf von Nostitz-Rokitnitz) (1821-1890).
Strýc posledně jmenovaného, Josef Dětmar hrabě Nostic (* 2. května 1794, † 15. prosince 1871), po sobě zanechal vdovu Matildu Pavlínu hraběnku Nosticovou († 12. července 1881). Ta byla poprvé vdána za J. V. Helfera, věhlasného přírodovědce a cestovatele († 30. ledna 1840 na Andamanských ostrovech), kterého doprovázela na jeho cestách do orientu a jehož cesty popsala v knize Johann Wilhelm Helfers Reisen in Vorderasien und Indien ("Cesty Jana Viléma Helfera do Přední Asie a Indie" – 2 svazky, Lipsko 1873).
Zakladatelem rodové linie Nostic-Rienecků (tzv. mladší větve) byl druhý syn již zmíněného Jana Nostice Jan Hartwig či Hartvík (* 1610, † 1683), jenž se přestěhoval z Lužice do Čech a působil jako císařský tajný rada a v letech 1652-1683 jako nejvyšší kancléř českých zemí. Získal zde velké jmění, zdědil Falknov (Sokolov), Jindřichovice, Řehlovice i dům v Praze, který přestavěl na palác, nakupoval další statky, jako např. Pakoměřice, Líbeznice, Trmice, Žernoseky a obdržel i část hrabství Rieneck ve Francích (dnes v povodí Mohanu a na středním Rýně v Německu). Jako dědictví ze závěti nabyl roku 1631 právo užívat titulu svobodný pán, po svém předku Otovi z Nostice III., povýšeného již roku 1623 v Sokolově roku, roku 1641 byl povýšen do hraběcího stavu v českých zemích, roku 1651 do říšského hraběcího stavu a roku 1673 mu byla lénem propůjčena část hrabství Rieneck. Hlavním sídlem linie Nosticů-Rienecků byl nejprve zámek Pakoměřice, a po dokončení zámku Měšice přenesli své hlavní sídlo roku 1775 do Měšic. Po druhé světové válce byli hrabata Nostic-Rieneckové z Čech vysídleni a odsunuti do Rakouska a jejich majetek byl zkonfiskován.
Zlacený knoflík 1.polovina 19.století
Zlacený knoflík 1.polovina 19.století
Stříbřený knoflík kolem roku 1900
Stříbřený knoflík kolem roku 1900
Knoflík - nejběžnější věc a přitom je v něm tolik krásy.

Odpovědět

Zpět na „Knoflíky“