Hledání mého dědy pana Vladislava Kučírka

Uživatelský avatar
zero
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 291
Registrován: ned 24. led 2010 0:05:33
Bydliště: Třebíč

Hledání mého dědy pana Vladislava Kučírka

Příspěvek od zero »

Zdravím kolegy kypřiče půdy a kolegy sběrače.
Rozhodl jsem se touto cestou vzdát trochu hold mému zesnulému dědovi Vladislavu Kučírkovi. Byl celý život nadšeným sběratelem minerálů.
Děda si nejenom vedl podrobné statistiky kde se co našlo atd. ale psal i takové své zážitky z hledání.
Dám sem postupně několik jeho povídek týkajících se hledání vltavínů, snad se budou líbit a inspirovat vás k dalšímu hledání. Sloh jsem ponechal, tak jak jej napsal děda.


Příroda a člověk vltavínář

Musím přiznat, že my sběratelé jsme svým způsobem trochu ,,trhlí" lidé. Zatím co jiní před mrazem, deštěm a nepohodou zalézají domů k teplu nebo do hospody a odpočívají po dobře vykonané práci, my máme naopak největší pilno chodit za mrazu, deště a všelijaké siberie po rozblácených polích.
Ničeho nedbáme, jen se plahočíme za vltavíny: ,,Abych jich měl víc než druzí a větší"Ale to je myslím dobré, tato nepsaná soutěž. Máme z ní užitek nejen my sběratelé, ale také ostatní lidé. Někteří své nálezy poskytujeme různým museím, včetně Národního a také různým institucím pro potřeby vědeckého výzkumu.Tímto způsobem se může i laik s vltavíny seznámit a jsou zachráněny pro další generace. Už proto je dobré na ně chodit.
Má to také další velké výhody, které nás obveselují a svým způsobem obohacují. Jistě jste již poznali, že na matičku přírodu nedám dopustit, že jí děkuji za každý nález vltavínu, že vcházím pravou nohou na pole, to abych neurazil a měl štěstí.Prostě, musím být pokorný človíček. Ptáte se snad proč to?

Ano, prozradím vám to. Ale vy mi zase řekněte po pravdě: ,,Může někdo doma za pecí nebo snad v hospodě vidět malého zajíčka, který je schován za hroudou, aby na něj vítr nefoukal?" Příjdu k němu na dva kroky, věří si bláhový, že ho nevidím. Já ho v tom nechám a opatrně odejdu, vždyť je zima, ať je v teploučku, když nesbírá vltavíny jako já. Nebo můžete doma a nebo v hospodě vidět moje krásné kamarádky s chocholkou, ale někdy ,,uřvané" čejky. Mám vždy velkou radost když se zjara objeví na Spálené stodole. Ale pozor. To jsou bojovnice, když mají nakladená vejce jen tak na holé zemi. Ty je umí bránit, nalétají na vás, křičí, bojí se moc o svoje potomstvo. Já jim říkám:,, Holky nebojte se, já dám pozor, jenom prosím vás nekřičte." Vím ovšem, že ony mi neublíží. Nemohu ale hledat vltavíny, musím se dívat, abych nešlápl na vajíčka a většinou raději odejdu na jinou lokalitu.
Pomalu bych zapomněl na malého poslíčka jara, velkého zpěváčka, skřivánka. Toho když poprvé uvidím a uslyším, to už je mi hej, to už bude opravdu jaro a hezké počasí. Skřivan je podle mne také velký nadšenec. Někdy a většinou i za špatného počasí, že by psa nevyhnal, musí vyletět nad mou hlavu a alespoň krátce zazpívat. To je kouzlo. A nebo chodíš tiše a zadumán, najednou nad tvoji hlavou šustot. Hlava jde nahoru a už tu jsou další krasavice, někdy i dost hlučně si povídající divoké husy nebo labutě. To je koncert křídel a letové soustavy.
Ale běda, stává se také z ničeho nic, strašná rána, jen se zem zachvěje. Vždy se moc leknu a strašně nadávám na ty tryskáče. A vždy vzpomenu na ta ubohá mláďátka v polích a lesích, jak to na ně působí. Nedá se ale nic dělat i toto patří k životu na naší zemi. Snad to vydržíme.
A tak říkám, nikde nemůžete zažít tak krásné chvilky jako v přírodě.
Je to o tom relaxu.
Uživatelský avatar
zero
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 291
Registrován: ned 24. led 2010 0:05:33
Bydliště: Třebíč

Re: Hledání mého dědy pana Vladislava Kučírka

Příspěvek od zero »

Máš- li štěstí, najdeš i když už skoro nevidíš

To bylo v roce 1989, přesně 8. listopadu. Chodím po Vídeňském rybníku. Vypadá to beznadějně, jednak proto, že je to prochozené křížem, krážem několikrát a také, že bude brzy tma. V téhle době se to skoro nevyplatí někam chodit. Než člověk příjde z práce, naobědvá se, převlékne, potom už nezbývá moc času a začne se stmívat. Proto jsem šel také jen na Vídeňák, mám ho před nosem.
Ale jdu si alespoň na chvilku na pole odpočinout. Na poli nebývám unavený, ať chodím jak dlouho chci. Jen když je mokrá zem tak nohy po delším chození bolí, ale dá se to vydržet. Udělám pár ,,štráfů", nevím kde bych se chytil. Pořád nic nemám. Už začíná být hůře vidět, těžko se věci rozeznávají. Tak to dotáhnu nahoru, otočím a jdu zpět, že budu končit. Musím i když bych raději chodil dál, ale po tmě to nejde.
Najednou zahlédnu vpravo od sebe něco černého kulatého. To jistě bude ti shnilé jablko, pomyslím si. Děcka to utrhnou ze stromu, kousnou jednou, není dobré a odhodí ho na pole. Jablko časem shnije a zčerná. Už jsem se několikrát spletl, když kouká ze země jen kousek, to je pěkný klamák. Jdu k tomu blíž, píchnu ukazováčkem, ale pomalu si prst zlomím, je to tvrdé. Už poznávám, že je to vltavín a jaký černý, jako to jablko, kulatý, jako to jablko a váží také asi jako to jablko. Opravdu 80 gramů. To je ale kousek a také náš největší vůbec. To se to vydařilo. Díky matičko zemi, jak si ho mohla pro mne tak dlouho udržet? Asi klamal i jiné sběratele.
Je to o tom relaxu.
Uživatelský avatar
drak66
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 8095
Registrován: pon 18. led 2010 18:04:47
Bydliště: Třebíč

Re: Hledání mého dědy pana Vladislava Kučírka

Příspěvek od drak66 »

Všechna čest dědovi,ale dnes by zaplakal,třeba na vídenáku v sobotu 7 lidí a někteří tam lezli skoro po kolenou,tak jsem tam ani nešel,to samé ve slavicích achtele,v neděli povídám na chvilku dopoledne,jenže,už tam byly čtyři auta.Dnes není tehdá-bohužel a lokality v žalostném stavu,totálně prochozený,orba je sešlapaná a připadáš si jako bys chodil po uvláčeném.Na zelenáče chodí mraky lidí a je téměř zázrak a velké štěstí najít i střep-není to jak tenkrát,však se můžeš kouknout z okna,máš to u nosu. ;-)
Uživatelský avatar
zero
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 291
Registrován: ned 24. led 2010 0:05:33
Bydliště: Třebíč

Re: Hledání mého dědy pana Vladislava Kučírka

Příspěvek od zero »

Ahoj Draku- ono je to bohužel dané tím, že dost ,,hledačů" to má dnes na kšeft. Děda a jemu podobní dost kamenů nezištně darovali do muzeí apod. Děda by si za ty vltavíny co měl- a bylo jich spousty a nádherné kusy, žil jako král kdyby je prodal. On je neprodával. On byl srdcař. :P
Je to o tom relaxu.
šahin
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 1071
Registrován: sob 16. dub 2011 20:48:31

Re: Hledání mého dědy pana Vladislava Kučírka

Příspěvek od šahin »

Slušné! :clap:
Pokiaľ dýcham, dúfam. Rutus Argo, Rutus Optima, Minelab Pro Find 25
Člen SILESIA HUNTERS
Uživatelský avatar
drak66
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 8095
Registrován: pon 18. led 2010 18:04:47
Bydliště: Třebíč

Re: Hledání mého dědy pana Vladislava Kučírka

Příspěvek od drak66 »

zero píše:Ahoj Draku- ono je to bohužel dané tím, že dost ,,hledačů" to má dnes na kšeft. Děda a jemu podobní dost kamenů nezištně darovali do muzeí apod. Děda by si za ty vltavíny co měl- a bylo jich spousty a nádherné kusy, žil jako král kdyby je prodal. On je neprodával. On byl srdcař. :P
no to taky,ale i já na ně nechodím dlouho a co se děje ted na jaře nepamatuji.No jinak tenkrát se to bralo jinak,dnes je vše o komerci a skur.eným byznysu,či podnikání -jen peníze a nikoho nic nezajímá a to je špatně,to z nás pamětníků co pamatují ty zkur.ený komouše ví každý,jak to tenkrát bylo-lidé k sobě měli blíž a pomáhali si,dnes je všude jen závist,násilí a okrádání.Za komoušů by si tě nedovolili v práci sledovat kamerami,nebo tě strašit vyhazovem,atd ,to se muselo makat a kdo ne,tak ho zavřeli jako příživníka a.Dnes tu vládne kapitalismus a demokracie po česku,ale nepodléhejme panice-láska a pravda zvítězí nad lží a nenávistí :violin:
sakyl
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 279
Registrován: sob 02. led 2010 16:36:01
Bydliště: Kojatín

Re: Hledání mého dědy pana Vladislava Kučírka

Příspěvek od sakyl »

z těch příběhů je vidět jak tím děda žil,pěkné :)
Uživatelský avatar
zero
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 291
Registrován: ned 24. led 2010 0:05:33
Bydliště: Třebíč

Re: Hledání mého dědy pana Vladislava Kučírka

Příspěvek od zero »

Láska a vltavíny

Je konec dubna a pomalu končí také sběr vltavínů. Všechny lokality byly již navštíveny mnohokrát, tak se dá říct, že už vlastně není kam jít. Ale co má chuděra vltavínář dělat. I když ví, že je vše pochozeno, že se dá těžko něco nalézt, přece mu to nedá a nutí ho to jít na pole. Co kdyby tam byl nějaký zapomenutý, nebo vyloupnutý z hroudy země?
Přišel jsem z práce a stále si říkám, že bych se měl podívat alespoň na Vídeňák. Když nic nenajdu, tak se alespoň projdu na čerstvém vzduchu. Mám to co by kamenem dohodil, na část lokality vidím z okna obývacího pokoje.
Nikdo tam nechodí, to je špatné.Kdyby tam někdo byl, to bych nevydržel a šel bych se podívat, kdo to je a také trochu popovídat. Čas pomalu utíká, já se přece jenom začnu oblékat a říkám manželce, že přece jenom jdu na ten Vídeňák, jestli bude chtít, ať přijde za mnou, obejdeme to procházkou domů.
Už jsem na lokalitě, začínám asi v jedné třetině šířky a jdu první ,,štráf,, po délce. Musím přiznat, že nejsem zastáncem chození cik-cak. Uznávám jedině přesné ,,štráfování,, pole a vím, že kde jsem byl, tam už nemá cenu chodit. To už začínám druhý ,,štráf,, nahoru a slyším pískot. Otočím se a vidím manželku, právě nastupuje na pole. Měl jsem radost, že přišla. Jen velmi málo chodíváme vedle sebe, neboť ona chodí pomaleji a já už mám také svoje tempo, přesto jí jdu naproti. Udělám přesně pět kroků a přede mnou leží v zemi vltavín. Volám radostí manželku a čekám až doběhne, aby se podívala, jak vypadá v zemi. Nebyl sice nijak velký shora, ale když se vyloupl ze země byl pěkný. Na ten čas velký kus. Byla za to jedna pusa od manželky jako uznání, ale já vím, že děkovat jsem měl já. Kdyby manželka za mnou nepřišla a já jí nešel naproti, nemohl jsem tento vltavín najít, protože bych prostě chodil jinde. Po zvážení doma měl 70 gramů a byl to nakonec náš největší v tom roce.
Je to o tom relaxu.
Uživatelský avatar
drak66
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 8095
Registrován: pon 18. led 2010 18:04:47
Bydliště: Třebíč

Re: Hledání mého dědy pana Vladislava Kučírka

Příspěvek od drak66 »

no jo,pěkně se to čte :clap: :clap: :clap: ,je pravda,že tvůj děda je dodnes uznávaným vltavínářem,když se potkám se staršími co na ně chodí,už 40let a taky říkají,že byl do nich blázen a s manželkou tomu věnovali veškerý čas a o tem to je,hlavně o čase.Je to prostě paráda,když spolu žijí dva co mají společné zájmy a koníčky a rozumí si,jenže takových párů je a bylo vždy pár z milionu.Příběhy tvého dědy i proto jsou jak pohádka a hezky se čtou. :clap: :clap:
Uživatelský avatar
jkmineral
Uživatel
Uživatel
Příspěvky: 2459
Registrován: ned 05. pro 2010 13:50:38

Re: Hledání mého dědy pana Vladislava Kučírka

Příspěvek od jkmineral »

dobré čtení ;-)
Mor na všechny hledače, kromě mne :)
Odpovědět

Zpět na „Minerály“